Sazis, sazim, sazime...

Pratele, predem se omlouvam, ze tento prispevek bude bez interpukce. Neni z meho pocitace. Sam to rad nema, snad mi to pro jednou odpustite.

Posledni zapisek popisoval pocatky naseho zivota coby sazece stromu. Mezitim, Jirka bohuzel odjel, neb se bolest jeho zad neslucovala s denni davkou stovek ba tisic ohnuti, ktere je nutne vykonat. K tomu jeste dostal infekci do prstu, takze se ted leci v Cechach a k expedici se pripoji znovu na zacatku cervence.

Prace utika, zitra zaciname sednou sichtu. Jeste asi dve stravime na stejnem miste a pak se presouvame pomoci jinemu kempu asi sest hodin severne, do oblasti Princ George.

Co se samotne prace tyka, jak jiz jsem avizoval na Facebooku, dosahl treti sichtu dvakrat nad dva tisice stromu denne. Coz je na zacatecnika, pry dobry vykon, vsichni mu gratulovali a poplacali po zadech. Prijemny pocit. Od te doby jsem bohuzel nad dva tisice dosahl jiz je jednou a to, kdyz jsem pracovali v tzv. trenches - do kdyz pres vykacenou planinu prejedy specialni rypadlo a vyhloubi prikopy. Clovek pak nemusi odstranovat nanos klesti a jehlici tzv. screffing a vse jde rychleji. Ten den jsem dosahl sveho nejlepsiho cisla 2445 stromku.  Od te doby se ovsem uz tak nedarilo. Jednak jsem zlenivel a jednak pracujeme v oblastech, kde jsou horsi podmiky. Prumerne delam okolo 1700 - 1800 stromu, dost nato, abych vydelal alespon 200 dolaru denne, coz je minimum, ktere jsem si stanovil. Vzhledem k tomu, ze "souperim" o nejlepsi vykony mezi zacatecniky s 19-ti letym quebecanem Sebastinanem - je mou motivaci i souboj mezi generacemi. Na paty nam ovsem slape  gymnastka  Kate. Ta chce porazet chlapy, coz se ji dari.
Ja jsem ovsem zelenac. Veterani, co tu pracuji 5 - 6 let sazeji denne 3000 - 4000 stromu a vydelavaji az 400 + dolaru denne. Nejvetsi hvezdnou je Youssef (proste Pepik). Informace se ruzni, ale pry sazi uz 19 nebo 30. Kazdy den udela 3000+ a vykouri krabicku cigaret.  Narodil se ve Spanelsku, zjevem pripomina kocovneho touarega a uci filosofii v Montrealu. Zadny sympatak to ale neni, coz je ovsem dano i tim, ze je asi tak o dvacet pet let starsi nez vetsina kempu.


Za ten mesic co tu pracuji jsem uz poznal vsechny ruzne druhy pocasi. Pracujeme vetsinou v nadmorske vysce okolo 1400 metru, takze pocasi se meni velmi rychle. Zprvu jsem mel trochu problemy se stridanim deste a slunicka - ale uz jsem si zvykl a zjistil, ze dest je rozhodne prijemnejsi nez intezivni slunecni svit. Co me ovsem rozhodilo, byl snih. Kdyz sazite stromy a pada na vas zmzla voda, tak si rikate: "Co ja tady sakra delam!!", podobne s kroupami. Ale ono zas vysvitne slunce a je lepe. Diky mladi stravenem na letnich taborech na Vavrovce, mi zivot ve stanu v prirode nedela zas takove problemy, jako nekomu, kdo je odkojen mestem.

Zivot v v kempu bezi pomerne monotone. Jelikoz po deseti hodinach mlceni mam mluvici deficit, pomaham po veceri kucharum s mytim nadobi. Postupne jsem se spratelili a ted s Justinem a Nataly travim vestinu volneho casu. Ve dnech volna jim pomaham s nakupy, za coz se mi dostalo privilegia pomahat sestavovat jidelnicek. Predevcirem jsem meli Knedlo, zelo, vepro. Na to, ze Nataly delala houskove knedlikdy poprve v zivot a na to, ze je udelala z celozrne mouky, chutnaly dobre. Zeli bylo na jednicku;)

Uz je pripravuji na gulas a rizky. Par lidi v kempu ma ceske ci nemecke koreny, takze osvezeni kuchyne stredoevropskymi chutemi uvitali.

Prace je to narocna, ale daji se s ni vydelat slusne penize v relativne kratkem case, takze jsem se prihlasil i na letni sezonu, coz je dalsich 14 dni v srpnu. Tak snad usporim dostatek penez na nadchazejici cesty.

Den volna se chili ke konci, za chvili zpet do kempu a zitra rano v sest vstavat a sazet. Sazit vic a vic stromu. To je to, o co tady jde!!